Genealogie, neboli nauka o rodokmenu, nabývá stále na větší a větší popularitě především díky digitalizaci a dostupnosti písemných pramenů. Nicméně znalost příbuzenských vazeb patřilo vždy k rodinnému stříbru a pro majetné a společensky významné rody přímo k nutnosti kvůli majetkovým a sňatkovým záležitostem. Díky svolení manželů Loukotových jsem měl příležitost nahlédnout do rodokmenu jedinečného rodu Jouzových, který sestavil před více než sto lety Jindřich Jouza z Hořan. Jeho práce je vzhledem k době vzniku více než úctyhodná. Pro všechny dnes navazující rody může být tento dokument dobrým základem pro další bádání.
Z rodokmenu bych Vám rád zprostředkoval příběh Josefa Jouzy, narozeného v roce 1592 v Kardašově Řečici. Jeho dědeček Joseph Jause byl Francouz, který pocházel z Grenoblu a díky třetí křížové výpravě vedené v roce 1427 proti husitům, do které byl naverbován s vidinou získání rytiřských poct, se dostal až do Lince. Tato křížová výprava, tak jako čtyři další, skončila neúspěchem. Joseph Jause z armády dezertoval a po krátkém potulování se usadil v Českých Budějovicích, kde se oženil a stal se krčmářem. V Budějovicích tak založil nový český rod Jouzů s francouzkými kořeny.
Jeho vnuk Josef se také narodil v rodině krčmáře a ve svých 20 letech byl naverbován na vojnu. Osm let sloužil ve Stavoské armádě až do neděle 8. listopadu 1620, kdy krátce po poledni bylo Stavovské vojsko rozmetáno. Josef se zachránil útěkem. Jeho cílem bylo dostat se zpět domů, do Kardašovy Řečice. Nicméně u Kouřimi byl zadržen a předán plaňanskému rychtáři, který ho odvezl na radimský zámek jako dezertéra. Pro Josefa bylo štestí, že v tu dobu byl purkrabím v Radimi Adam Leitter, který taktéž pocházel z Kardašovy Řečice a rodinu Jouzovu znal. Josefa vzal pod svou ochranu a do panské služby. Z rodokmenu se můžeme dočíst, že v tu dobu kromě zámku v Radimi stála tvrz, pivovar, mlýn, dvůr se 40 kravami a 22 jalovicemi a k tomu 700 ovcí. Josefovi se ale v Radimi nelíbilo. Třicetiletá válka zuřila a táhnoucí armády neustále plundrovaly okolí. Josef pořád toužil vrátit se do rodinné krčmy v Kardašově Řečici. Ze služby se tedy vyvázal a zamířil domů. Doma ho ovšem čekala ještě větší spoušť. Rodiče byli po smrti a vesnice vypálena. Zde nebyla žádná životní perspektiva. Josef se tedy vrátil zpět do Radimi a vyprosil si novou službu.
V Radimi se oženil s Annou Horelovou a ve svých 30 letech se stal radimským purkrabím. Doba to ale byla složitá. Josef se snažil dostát lepšího živobytí. Postupem se dopracoval na pukrabího v Kostelci nad Černými lesy. Ani zde ale nenalezl prosperující klidné hospodářství. Zakrátko město obsadili a vyrabovali táhnoucí Švédové. Josef po sobě zanechal dva syny, Václava a Aloise, kteří se usadili v okolí jako pokračovatelé rodu.