Zavíříme si nebo zavýříme si?

Mar 25, 2023 | Zajímavosti

Jaro je zde a příroda nám to dává, stejně jako každý rok, pomalu ale jistě vědět. Já si myslím, že Radim a její okolí je krásná v každém ročním období, ale jaro v sobě skrývá ještě něco navíc. Něco jako energii života, která čeká na ten správný okamžik, kdy naplno vyrazit kupředu. Pro všímavého pozorovatele se dá již v těchto dnech zachytit spousta zajímavých signálů. Jedním, ne úplně běžným příznakem probouzejícího se jara, je temné soví houkání, které se ozývá v posledních dnech od soumraku, často až přes celou noc.

Letošní soví houkání je až natolik ikonické, že jsem si dal tu práci a dohledal podle zvuku jeho původce. Potvrzeno sečteno, letos nám jarní večery a noci prozpěvuje nad Radimí sám pan Výr velký. Mohutný pták a jedna z největších sov v Evropě. Výr velký je svrchovaný predátor, něco jako lev v říši savců. Jeho houkání se rozléhá až do okruhu 5 km od svého hnízdiště a ve svém teritoriu si zajišťuje absolutní moc. Jeho kořistí jsou nejenom ostatní ptáci, včetně těch dravých, ale i hraboši, zajíci, kuny, králíci. Výr má impozantní rozměry. S rozpětím křídel až 1,5 m si troufne útočit na i na daleko větší kořist než je on sám.

Výr byl v českých zemí vcelku rozšířeným dravcem. Na konci 19 století se ale jeho počty výrazně redukovaly. Důvodem rychlého poklesu byl jeho intenzivní odlov. Výr představoval velkého nepřítele pro šlechtu a jejich honitby. Zvláště hojně zakládané bažantnice byly pro výra ideálním místem pro noční hody. Šlechta si sílu a moc výra dobře uvědomovala a tak podle hesla „dobrý sluha, ale zlý pán“ začala výra velkého využívat pro svoje potřeby. Výra začala chovat v zajetí a používala ho na speciální druhy lovů, tzn. výrovky. Výrovky byly místa, kde myslivci ponechali výra velkého, připoutaného na vystaveném bidýlku během dne, jako návnadu pro další dravé ptáky lovící ve dne. Protože predátor nemá rád predátora, ostatní draví ptáci útočily přes den na vystaveného výra a to byla příležitost pro myslivce odlovit sokoly, káňata, krkavce a další dravé ptáky, aby tím co nejvíce omezili přirozené ztráty ve své  honitbě.

Skalnatý kaňon našeho potoka Výrovky byl pro hnízdění výra velkého ideálním místem. Skalnaté pukliny a výsoké nepřístupné terasy v kombinaci s loukami a polnostmi mu vždy zaručovaly bezpečné hnízdění a dostatek potravy. V okolí mám osobně jedno úspěšné pozorování výra velkého a to v bývalém kamenolomu Velká stráž nad Vrbčany.

Otázkou ale přesto zůstává, zda pojmenování našeho potoka Výrovka je spojeno právě s tímto sovím dravcem. V naší obecní kronice se můžete dočíst teorii, podle které je původ pojmenování odvozen od slovesa ronit, vyronit, tedy ze skutečnosti, že za jarního tání často docházelo, především na spodním toku potoka, k vylití vod ze břehů. Podle dochovaných záznamů a map je tato skutečnost doložena. Původní tok Výroby od Chotutic až k Labi, musel být uměle upraven, protože původní řečiště bylo velmi mělké a pravidelně zaplavovalo přilehlé pozemky. Ostatně povodně v roce 2013 nám tuto historii více než připomněli. Přesto si troufnu s tímto výkladem polemizovat. Označení Výrovka není tak staré jak se na první pohled zdá. Týká se pouze spodního toku našeho potoka a intenzivněji se začalo používat až s intenzivním rozvojem myslivosti a honitby pro potřeby místní šlechty. Proto se dá logicky předpokládat, že naše Výroky získala své pojmenování od místa, kde se lovila pernatá dravé zvěř. Takové místo se označovalo jako na výrovce a samotný lov se potom označoval jako výrovka.

Výr velký a Výrovka, tak či tak, patří k sobě. V dnešní době se odhaduje, že v České republice hnízdí pouze necelých 1000 párů této naší největší sovy. Važme si tedy této výsady a zaposlouchejme se společně do večerního koncertu jarní přírody, která do naší obce historicky patří.

DALŠÍ ČLÁNKY

Marie Majerová

Minimálně ve školních hodinách literatury se zřejmě každý z nás setkal se jménem Marie Majerové. České spisovatelky, novinářky a překladatelky. Někteří se možná seznámili i s jejím dílem. Málo kdo by asi ale věděl, co měla Marie Majerová společné s naší...

Zavíříme si nebo zavýříme si?

Jaro je zde a příroda nám to dává, stejně jako každý rok, pomalu ale jistě vědět. Já si myslím, že Radim a její okolí je krásná v každém ročním období, ale jaro v sobě skrývá ještě něco navíc. Něco jako energii života, která čeká na ten správný okamžik, kdy...

NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI II

Díky slavnostnímu otevření nového sportovního areálu, se mi naskytla možnost prostudovat několik starých fotografií s tímto tématem. Děkuji za zpřístupnění obecního i klubového archivu a všem kdo mi umožnili nahlédnout do svých rodinných sbírek. Úvodní fotografie...

Fiat 666NM

Velice mě potěšil zájem o nedávno zveřejněné fotografie z května/června 1945, dokumentující situaci v Radimi. Unikátní fotky tábora Rudé armády, protiletadlového oddílu s kánony 37mm, postaveného na louce u Dobřichova, pak pěkně doplnily původní...

Poslední školní den

K poslednímu červnu patří v naší zemi neodmyslitelně školní vysvědčení. Generace po generaci, prožívá radost ze studijních úspěchů a smutek z neúspěchů. Odměny či naopak tresty potom nabírají různých podob a jsou motivací či strašákem do dalších let....

Stanice Radim

O železniční trati Pečky – Kouřim jsem se v různých souvislostech zmínil již několikrát. Přesto trať, která slouží Radimákům více než 140 let, si jistě zaslouží svoji vlastní kapitolu, která čeká na svoje zpracování. Dnes bych se rád podělil aspoň o zajímavou...

Zajímavé Velikonoce

Dočkali jsme se. Po zimě nastupuje jaro a s ním přicházejí Velikonoce. Pokud se Vám zdá, že letos jsou tyto svátky jara později, máte pravdu. Loni jsme slavili velikonoční neděli již 4. dubna, letos ji slavíme až 17. dubna. Důvodem je pohyblivost těchto svátků....

Prokop

Každý Radimák by měl znát příběh svatého Prokopa, zřejmě našeho nejbližšího svatořečeného rodáka, kterému věnuji toto krátké povídání. Svatý Prokop se narodil v blízké Chotouni. Datum jeho narození není známo, ale odhaduje se, že mohl být vrstevníkem sv. Radima. Toto...

Havrani

Zima se aspoň na chvíli usadila i v naší Polabské nížině a příroda se tradičně uložila ke spánku. Rozhodně by se ale ke spánku neměli ukládat nadšení milovníci přírody. Pro pečlivého pozorovatele je stále co obdivovat. Teď je například ten správný čas zasypat...

Počasí včera a dnes

V minulém příspěvku jsem se dotknul lokálního počasí, drobné srážkové anomálie v Radimi. Zajímavý je ale i celkový pohled, srovnání vývoje počasí současného roku 2021 a počasí, jaké zažili Radimáci přesně před sto lety. Kdo by čekal ladovskou zimu, byl by...