Ladovské Vánoce v Radimi

Dec 6, 2020 | Čtení přes týden

Kdo by nechtěl prožít Ladovské Vánoce? Pro mnohé z nás to jsou nejkrásnější svátky roku, ke kterým patří spousta bílého sněhu, teploty pod bodem mrazu a za okny spokojené rodiny choulící se u bohatě nazdobeného vánočního stromku. Vánoce nejvíce prožíváme v dětském věku a právě proto se nám dospělým zdá, že ty opravdu Ladovské Vánoce už byly. S chutí jsem se tedy podíval do kronik jak se ty „opravdové“ Ladovské Vánoce dříve v Radimi slavily.

Nejstarší záznam o radimských Vánocích, který jsem našel, je z ledna roku 1885. Je to záznam starý celých 135 let, což je dokonce o dva roky dříve, než se Josef Lada narodil. S tímto zápisem se hned pojí několik zajímavostí. Předně je třeba říci, že v tu dobu vypadala naše obec jinak než jak ji známe dnes. V obci žilo necelých 500 obyvatel. Hlavním místem dění byl areál zámku, kde sídlili panští úředníci a ti řídili celé radimské panství. Dále zde stál velký centrální hospodářský dvůr, který se rozkládal na pozemcích dnes ohraničených Obecním domem a obecními bytovými domy č.p. 343 a 344. Živo bylo i v panském pivovaře. Obcí občas projížděl parní vlak po čerstvě dokončené železniční trati z Peček do Kouřimi. Nová železniční zastávka stála v té době vcelku osamocena, protože jediné další stavení, které se nacházelo od mostu směrem na Chotutice, byla dnes již neexistující Flusárna. Domků v obci se dalo napočítat kolem 50, většina byla koncetrována kolem dnešní Ševcovské ulice a při silnici směrem do Plaňan. Řídce zastavěna byla pouze jižní strana ulice vedoucí nad Špýcharem. V Karlíně stály teprve první 4 domky, a to v poslední ulici, na zbytku se rozkládal velký panský sad. Pár domků ještě bylo pod školou. Škola se v té době začala rozšiřovat o novou školní budovu, a to z toho důvodu, že do tehdejších tří tříd docházelo úctihodných 400 dětí. Děti docházely ze širšího okolí, a tak udržovaly prošlapané cesty na všechny strany. Do Dobřichova vedla široká pěšina osázená stromy přímo nejkratší možnou cestou rovnou přes pole. Další cesta potom vycházela od železniční zastávky směrem na tateckou silnici, kde končila u božích muk a dále se větvila třemi směry: na pečecké nádraží, do Tatců a Chvalovic. Hlavním rysem obce byla, bohužel, chudoba. Většina obyvatel, a to včetně dětí, pracovala v zemědělství. V té době se kolem Radimi pěstovala především řepa. Další obyvatelé byli zaměstnáni v továrnách, které mohutně rostly kolem hlavní řelezniční tratě Praha-Kolín. Obec byla bez elektrifikace, tedy spíše šedá, zakouřená a zablácená. Tehdejší atmosféru společnosti charakterizoval pan řídící Slavíček jako hrubost a spustlost.

I Vánoce roku 1884 byly „na blátě“, bez sněhu a s teplotami kolem 5°C. Tak kde, při těchto podmínkách, máme hledat tu kouzelnou vánoční atmosféru? Hybatelem dění byl místní učitelský sbor. I přes všechny nedostatky té doby, se snažil udělat aspoň pro děti, aby tyto svátky byly pro ně něčím lepším a výjimečným. Nevíme sice proč, ale až 18. ledna 1885 uspořádal učitelský sbor v Radimi slavnost vánočního stromu. Zajímavostí je skutečnost, že tradice vánočních stromků v té době ještě rozhodně nebyla nijak výrazně rozšířená. Aspoň v tomto ohledu byla Radim pokroková. V polovině ledna se teploty již dostaly lehce pod bod mrazu, a tak sice bez sněhu, ale aspoň trochu v zimní náladě, dorazila na slavnost většina obyvatel obce. Místní oblíbený katecha, učitel náboženství, Jan Musil, přednesl dojímavou řeč, při které sem tam ukápla i nejedna slza. Učitelé potom s úspěchem sehráli vánoční hru se zpěvy „Pastuškové“. Po bouřlivém potlesku již následovalo, dětmi tolik očekávané, obdarovávání. Nejchudším dětem bylo nadělo 26 párů nových bot. Děvčata dostala šátky na hlavu. Rozdělena byla spousta kvalitní látky na obleky. Nadělovaly se i ilustrované knížky a nakonec každé nadšené dítko dostalo plný kornout pamlsků, věc pro spoustu z nich naprosto nedosažitelnou. Celá slavnost byla financována z místní sbírky, kam 30ti zlatými přispěl sám pan kníže, 70 zlatých vybrali mezi sebou úředníci na zámku a 32 zlatých dali movitější občané. 

I přes složitou životní situaci, si určitě některé radimské děti tyto Vánoce z roku 1884 pamatovaly po zbytek jejich života jako ty jejich pravé, Ladovské. Jestli je možné se z tohoto zápisu nějak ponaučit, tak snad v tom smyslu, že bez ohledů na počasí, bez ohledu na životní úroveň nebo společenskou situaci, je čistě na každém z nás jaké Vánoce si připravíme a jak je prožijeme. A tak Vám všem přeji, ať ty letošní svátky jsou, a to nejen pro děti, ty pravé, Ladovské.

Tomáš Růžička

DALŠÍ ČLÁNKY

Stalo se před 665 lety

Historie je natolik rozmanitá, že je obtížné vyzdvihnout jeden „nejvýznamnější“ moment. Přesto se většinou významné události úspěšně drží v obecném povědomí po mnoho generací. Občas se však může stát, že nějaká opravdu významná událost postupem času upadne...

Sousedi v akci

Na konci roku 2019 jsme si přáli lepší rok 2020, bohužel nepřišel. V prosinci roku 2020 jsme si přáli lepší rok 2021, ani toto přání se nám nesplnilo, ale v posledních měsících jsme aspoň uvěřili, že lepší po-pandemické lepší časy by mohl přinést ten s dvojkami,...

Bedřich nebo Slavibor

Tímto článkem se vracím k samému začátku Radimáčku, kdy jsem se díky předpokládanému výročí obce v roce 2020, věnoval otázce, jak stará je naše Radim. Co se zpočátku zdálo jako jednoduchý úkol, skončilo překvapivým zjištěním, které jsem detailně rozebral v první...

Zlaté prasátko

Čas je neúprosný, ale spravedlivý dirigent našeho bytí, poctivě odpočítal další rok a na jeho konci nám servíruje nejkrásnější svátky, Vánoce. O významu Vánoc, jako o druhém nejdůležitějším křesťanském svátku připomínajícím narození Ježíše Krista, je známo mnoho, ale...

Letadla nad Radimí

Tento příspěvek je určen pro milovníky letectví, především pro obdivovatelé jeho průkopníků. V naší obci by se asi dnes již těžko hledal soused, který ještě neviděl letadlo. I dnes, v době, kdy cestovní ruch dramaticky zabrzdila přítomná pandemie, se stačí...

Baba Jaga na Radimi

Baba Jaga, také někdy nazývaná Ježibaba, je mýtická postava slovanského folklóru. Většinou je zobrazovaná jako zlovolná, ošklivá stařena, škodící svému okolí. Čisté ztělesnění zla a závisti, obývající špatně přístupnou chaloupku na kuří nožce. Chaloupku na kuří nožce...

Nejvyšší stavba v republice a počasí

Počasí je vděčné téma k diskuzi, protože je zásadní a neoddělitelnou součástí našeho života. Přímo ovlivňuje náš aktuální komfort, stejně tak jako rozhoduje o úrodě či neúrodě a o kvalitě dané lokality pro život. Nejinak je tomu u nás v Radimi. Většinou...

Pivovarnictví

Pokud se půjdete v těchto dnech pozdního léta projít do okolí radimského háje, určitě narazíte na keř, jehož plody výrazně připomínají svým vzhledem chmelové šišky. Ve skutečnosti se jedná o tzv. divoký nešlechtěný chmel otáčivý, žijící připomínka naší bohaté a...

Stále ve hře!

Nejrozšířenější kolektivní sport v Radimi je a vždy byla kopaná. Místní fotbalový klub Viktoria Radim, po vynucené pauze opět ožil aktivní činností a to napříč všemi věkovými kategoriemi. Přes omezení kvůli probíhající rekonstrukci sportovního areálu obnovily...

Pouť

Na konci června, poslední neděli v měsíci, se v Radimi každoročně slaví pouť. Většina si pod poutí představí kolotoče, houpačky a další atrakce určené především pro děti, střelnice a stánky se všemožným zbožím, hlasitou hudbu a světelné blikající efekty....