Tímto článkem se vracím k samému začátku Radimáčku, kdy jsem se díky předpokládanému výročí obce v roce 2020, věnoval otázce, jak stará je naše Radim. Co se zpočátku zdálo jako jednoduchý úkol, skončilo překvapivým zjištěním, které jsem detailně rozebral v první kapitole živé kroniky. Zájemcům o obecní historii rozhodně doporučuji kapitolu ke zhlédnutí, k dispozici ji najdou na tomto odkazu. Protože ale stále dostávám k tomuto tématu otázky, dovolím si v tomto článku shrnout to nejvíce důležité. Navíc, s dostatečným časovým odstupem a novými nabytými poznatky z bádání v historických pramenech, si dovolím tvrdit, že závěry, které jsem před dvěma lety nabízel jako pravděpodobné, shledávám dnes ve světle nových poznatků jako jisté.
Chronicky známá věta, že “obec Radim se poprvé písemně připomíná roku 1320 jako zemanské sídlo Bedřicha z Radimi” je mylná, i když ji urputně a vytrvale opakujeme v každém dalším povídání o naší obci. Již před dvěma roky jsem se pokusil zjistit, kdo to byl Bedřich z Radimi. Pátráním v celé řadě historických zdrojů jsem se snažil dohledat aspoň nějakých detailů. K mému velikému překvapení jsem ale postupně zjistil, že ve skutečnosti zemské zápisy z roku 1320 žádného Bedřicha z Radimi neznají. Zemské zápisy znají “pouze” Fridricha z Radyně. Hlubším zkoumáním jsem navíc následně ověřil, že tento Fridrich, česky Bedřich, do naší obce ale zcela jistě nepatří.
Podle mého názoru k chybnému přiřazení tohoto zemana došlo již v druhé polovině 19. století, kdy díky národnímu obrození vznikala celá řada místopisných knih. Autoři, v dobrém úmyslu, někdy ale trochu zbrkle, oslavujíce českou historii, popisovali hromadně snad všechna česká historicky doložená sídla a přiřazovali jim, někdy domnělé, majitele. Někde tady vznikla i naše mýlka. Příkladem je i místopisně dějepisná kniha Plaňany s okolím od Bedřicha Brauna z roku 1896, která na stránce 59 jednoznačně cituje ještě původní německou variantu domnělého, prvně doloženého majitele naší obce, tedy Fridricha de Radyn. Toto mylné přiřazení se následně z těchto zdrojů dále jen slepě opisovalo. Bohužel to platí i o naší obecní kronice, které tento zápis v roce 1925 převzala. Že se jedná o chybné přiřazení, potvrzuje samotný překlad původního zápisu v zemských deskách, který odkazuje k majetkovému vypořádání v obci Darkovice na Opavsku. Po tomto zjištění mi již stačilo projít historická sídla v okolí Opavy a zjistit, že původní sídlo Radyn je dnešní obec Raduň, která se po právu k tomuto Bedřichovi hlásí. Zájemci si tuto informaci mohou sami ověřit přímo na raduňských obecních stránkách. Navíc je třeba poznamenat, že jméno Radim je původní slovanské a pokud skutečně pochází od Slavníkovce sv. Radima, potom se naše obec takto jmenuje již od 10. století, bez dalšího jazykového komolení.
Pokud jsem tedy prokazatelně vyvrátil původní domnělou nejstarší písemnou zmínku, nezbývalo, než hledat, která je další na řadě. V hledání jsem se vydal oběma směry, tzn. do mladších i starších zemských zápisů. Vložené úsilí se nakonec vyplatilo a předpoklad, že naše obec je daleko starší, se potvrdila. V zemských deskách jsem totiž dohledal pro nás důležitý a o 81 let starší zápis. Konkrétně z 28. června 1239. Tehdy král Václav v Praze daroval klášteru v Oseku výnosy z okresu Chemnicz. Tuto darovací listinu potvrdilo u královského dvora přes 30 urozených pánů. Jedním z nich byl i Slavibor z Radimi, původním zápisem Zlauibor de Radim. Mezi dalšími urozenými pány se navíc vyskytovalo i pár nám blízkých obcí, což nasvědčuje určitému společnému zájmu na této darovací listině.
Posledním nepřímým důkazem je i samotný původ jména. Zatímco Bedřich, tedy Fridrich, má prokazatelně staroněmecký původ, čemuž by odpovídal i silný německý historický vliv na Opavsku, Slavibor je jméno se slovanskými kořeny, které se vyskytovalo v Děpoltově přemyslovské větvi. Právě tato větev Přemyslovců po úpadku Slavníkovců obsadila celé Kouřimsko.
Výše uvedené nálezy mi zatím nedávají prostor k jinému závěru, než že je třeba obecní historii aktualizovat. Přesto věřím, že dalším bádáním v archivech se dříve nebo později objeví další upřesňující informace, které nám ještě více osvětlí dějiny Radimi v ranném středověku. Zájemci a nadšenci o naše obecní dějiny mě mohou kontaktovat, rád se s nimi o zatím dohledané podrobnosti podělím.