K2CO3

May 23, 2021 | Čtení přes týden

V tomto příspěvku bych se rád vrátil k jednomu zaniklému řemeslu. Řemeslu, které bylo dobře známo už od starověku. U nás v Čechách zažilo svůj největší rozmach v 18. století. Poměrně rychle ale zaniklo a to hned v první polovině 19. století, kdy bylo vytlačeno průmyslovou výrobou. Zaniklo tak rychle, že ani tehdejší kronikář a zároveň pamětník, v roce 1925, už o tomto řemeslu nic nevěděl. Dnes v Radimi budete těžko hledat jeho hmatatelné pozůstatky, protože poslední fyzické zbytky, bohužel, odnesla povodeň v roce 2013.

K tomotu zaniklému řemeslu odkazuje i název tohoto článku K2CO3. Jedná se o chemický vzorec uhličitanu draselného, pro který se v Čechách vžil název draslo, potaš, salajka nebo flus. Pro dříve narozené je už asi zřejmé, že se jedná o tzv. flusařství, které bylo provozované v domku č.p. 51, tzv. flusárně. Podle dochovaných map musel být tento domek postaven v Radimi někdy kolem roku 1800, pod hrází tehdejšího rybníka, který se rozléval na místě dnešního fotbalového hřiště. V té době to byla jediná stavba od kamenného mostu směrem na Chotutice. K jakému ůčelu byl domek původně postaven zatím nevíme. Kronikáři spojovali jeho využití spíše s rybníkem a sádkami, ve kterých si panstvo drželo vylovené ryby pro potřeby zámku. Místo, na kterém flusárna byla postavena, tedy hned u řeky za mostem vpravo, s přístupem k vodě, je pravděpodobně i místo, kde stával již dříve zaniklý radimský mlýn.  V krátké době od postavení flusárny došlo k vysušení toho panského, zámeckého rybníku a domek se začal využívat k výrobě surového potaše tedy flusu, odvozeniny od německého Flussmittel.

Flus, potaš měl dříve velmi široké využití. Ve velkém se používal při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, nebo při zpracování kůží. V domácnostech se používal při praní a bělení prádla a s přidáním tuku se z něj vyrábělo mýdlo. Podle jednoho záznamu se v radimské flusárně dokonce takové mýdlo i dříve vařilo. Proces výroby flusu je vcelku jednoduchý, ale energeticky náročný. V té době náročný především na spotřebu dřeva. Výchozí surovinou je dřevěný popel. Ten se získaval prostým pálením dřeva. Experimenty ukazují, že na výrobu 1kg flusu bylo potřeba spálit až 1.000 kg dřeva. Samořejmě čím kvalitnější a tvrdší dřevo se použilo, tím surovinová eneregetická bilance vycházela lépe. U velkých sklářských hutí probíhala komplexní systematické hospodářská práce v lese, kde tzv. popeláři připravovali kvalitní dřevěný popel ve velkém množství. To ovšem nebyla realita Radimi a našeho okolí. Náš kraj neměl bohaté lesy ve kterých by mohla probíhat mohutná těžba. Dřevo bylo dráhé, pro spoustu prostých lidí v podstatě nedostupné. U nás je tedy pravděpodobnější, že místní flusárna byla zásobována sběrem popela z obce a ze zámku k dalšímu využití a zpracování.

Sebraný popel se udusal do sudů, či speciálních kádí, které se na dně vystlaly slámou, případně pilinami a které měly vypouštěcí ventil. Takto udusaný popel se zalil vodou a nechal se den či dva louhovat. Výsledný louh, který měl tmavou až černou barvu, se jímal a přeléval do kotlů, kde se dále vařil. Po odpaření vody začal postupně krystalizovat uhličitan draselný. Za intenzivního míchání, které bránilo připečení kašovité hmoty se získal tzv. surový potaš.  Jednalo se o hnědý jemný prašek, často ze zbytky organických nečistot. Už tento surový potaš se dal využívat. K získání čistého bílého drasla, bylo nutné ještě tento prášek dále v pecích vyžíhat za vysokých teplot. Teplota v peci dosahovala až 800°C. Při těchto teplotách potom shořely všechny nežádoucí nečistoty a odpařila se zbytková voda. Toto žíhání, které se nazývá kalcinace, se ale pravděpodobně v Radimi neprováděla. Surový flus, který se v Radimi přímo nespotřeboval, vrchnost musela povinně odevzdávat do skláren, později do draslovek k dalšímu zpracování.

Flusárna už dnes nestojí, ale máme ji zachovanou na několika fotografiích. Jednu z nejstarších najdete v záhlaví tohoto článku. Až půjdete na procházku, u mostu se můžete podívat k řece, kde před dvěma sty stály sudy ve kterých se louhoval popel a kotle, ve kterých se vařil potaš, tedy flus.

DALŠÍ ČLÁNKY

Stalo se před 665 lety

Historie je natolik rozmanitá, že je obtížné vyzdvihnout jeden „nejvýznamnější“ moment. Přesto se většinou významné události úspěšně drží v obecném povědomí po mnoho generací. Občas se však může stát, že nějaká opravdu významná událost postupem času upadne...

Sousedi v akci

Na konci roku 2019 jsme si přáli lepší rok 2020, bohužel nepřišel. V prosinci roku 2020 jsme si přáli lepší rok 2021, ani toto přání se nám nesplnilo, ale v posledních měsících jsme aspoň uvěřili, že lepší po-pandemické lepší časy by mohl přinést ten s dvojkami,...

Bedřich nebo Slavibor

Tímto článkem se vracím k samému začátku Radimáčku, kdy jsem se díky předpokládanému výročí obce v roce 2020, věnoval otázce, jak stará je naše Radim. Co se zpočátku zdálo jako jednoduchý úkol, skončilo překvapivým zjištěním, které jsem detailně rozebral v první...

Zlaté prasátko

Čas je neúprosný, ale spravedlivý dirigent našeho bytí, poctivě odpočítal další rok a na jeho konci nám servíruje nejkrásnější svátky, Vánoce. O významu Vánoc, jako o druhém nejdůležitějším křesťanském svátku připomínajícím narození Ježíše Krista, je známo mnoho, ale...

Letadla nad Radimí

Tento příspěvek je určen pro milovníky letectví, především pro obdivovatelé jeho průkopníků. V naší obci by se asi dnes již těžko hledal soused, který ještě neviděl letadlo. I dnes, v době, kdy cestovní ruch dramaticky zabrzdila přítomná pandemie, se stačí...

Baba Jaga na Radimi

Baba Jaga, také někdy nazývaná Ježibaba, je mýtická postava slovanského folklóru. Většinou je zobrazovaná jako zlovolná, ošklivá stařena, škodící svému okolí. Čisté ztělesnění zla a závisti, obývající špatně přístupnou chaloupku na kuří nožce. Chaloupku na kuří nožce...

Nejvyšší stavba v republice a počasí

Počasí je vděčné téma k diskuzi, protože je zásadní a neoddělitelnou součástí našeho života. Přímo ovlivňuje náš aktuální komfort, stejně tak jako rozhoduje o úrodě či neúrodě a o kvalitě dané lokality pro život. Nejinak je tomu u nás v Radimi. Většinou...

Pivovarnictví

Pokud se půjdete v těchto dnech pozdního léta projít do okolí radimského háje, určitě narazíte na keř, jehož plody výrazně připomínají svým vzhledem chmelové šišky. Ve skutečnosti se jedná o tzv. divoký nešlechtěný chmel otáčivý, žijící připomínka naší bohaté a...

Stále ve hře!

Nejrozšířenější kolektivní sport v Radimi je a vždy byla kopaná. Místní fotbalový klub Viktoria Radim, po vynucené pauze opět ožil aktivní činností a to napříč všemi věkovými kategoriemi. Přes omezení kvůli probíhající rekonstrukci sportovního areálu obnovily...

Pouť

Na konci června, poslední neděli v měsíci, se v Radimi každoročně slaví pouť. Většina si pod poutí představí kolotoče, houpačky a další atrakce určené především pro děti, střelnice a stánky se všemožným zbožím, hlasitou hudbu a světelné blikající efekty....