V tomto příspěvku bych se rád vrátil k jednomu zaniklému řemeslu. Řemeslu, které bylo dobře známo už od starověku. U nás v Čechách zažilo svůj největší rozmach v 18. století. Poměrně rychle ale zaniklo a to hned v první polovině 19. století, kdy bylo vytlačeno průmyslovou výrobou. Zaniklo tak rychle, že ani tehdejší kronikář a zároveň pamětník, v roce 1925, už o tomto řemeslu nic nevěděl. Dnes v Radimi budete těžko hledat jeho hmatatelné pozůstatky, protože poslední fyzické zbytky, bohužel, odnesla povodeň v roce 2013.
K tomotu zaniklému řemeslu odkazuje i název tohoto článku K2CO3. Jedná se o chemický vzorec uhličitanu draselného, pro který se v Čechách vžil název draslo, potaš, salajka nebo flus. Pro dříve narozené je už asi zřejmé, že se jedná o tzv. flusařství, které bylo provozované v domku č.p. 51, tzv. flusárně. Podle dochovaných map musel být tento domek postaven v Radimi někdy kolem roku 1800, pod hrází tehdejšího rybníka, který se rozléval na místě dnešního fotbalového hřiště. V té době to byla jediná stavba od kamenného mostu směrem na Chotutice. K jakému ůčelu byl domek původně postaven zatím nevíme. Kronikáři spojovali jeho využití spíše s rybníkem a sádkami, ve kterých si panstvo drželo vylovené ryby pro potřeby zámku. Místo, na kterém flusárna byla postavena, tedy hned u řeky za mostem vpravo, s přístupem k vodě, je pravděpodobně i místo, kde stával již dříve zaniklý radimský mlýn. V krátké době od postavení flusárny došlo k vysušení toho panského, zámeckého rybníku a domek se začal využívat k výrobě surového potaše tedy flusu, odvozeniny od německého Flussmittel.
Flus, potaš měl dříve velmi široké využití. Ve velkém se používal při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, nebo při zpracování kůží. V domácnostech se používal při praní a bělení prádla a s přidáním tuku se z něj vyrábělo mýdlo. Podle jednoho záznamu se v radimské flusárně dokonce takové mýdlo i dříve vařilo. Proces výroby flusu je vcelku jednoduchý, ale energeticky náročný. V té době náročný především na spotřebu dřeva. Výchozí surovinou je dřevěný popel. Ten se získaval prostým pálením dřeva. Experimenty ukazují, že na výrobu 1kg flusu bylo potřeba spálit až 1.000 kg dřeva. Samořejmě čím kvalitnější a tvrdší dřevo se použilo, tím surovinová eneregetická bilance vycházela lépe. U velkých sklářských hutí probíhala komplexní systematické hospodářská práce v lese, kde tzv. popeláři připravovali kvalitní dřevěný popel ve velkém množství. To ovšem nebyla realita Radimi a našeho okolí. Náš kraj neměl bohaté lesy ve kterých by mohla probíhat mohutná těžba. Dřevo bylo dráhé, pro spoustu prostých lidí v podstatě nedostupné. U nás je tedy pravděpodobnější, že místní flusárna byla zásobována sběrem popela z obce a ze zámku k dalšímu využití a zpracování.
Sebraný popel se udusal do sudů, či speciálních kádí, které se na dně vystlaly slámou, případně pilinami a které měly vypouštěcí ventil. Takto udusaný popel se zalil vodou a nechal se den či dva louhovat. Výsledný louh, který měl tmavou až černou barvu, se jímal a přeléval do kotlů, kde se dále vařil. Po odpaření vody začal postupně krystalizovat uhličitan draselný. Za intenzivního míchání, které bránilo připečení kašovité hmoty se získal tzv. surový potaš. Jednalo se o hnědý jemný prašek, často ze zbytky organických nečistot. Už tento surový potaš se dal využívat. K získání čistého bílého drasla, bylo nutné ještě tento prášek dále v pecích vyžíhat za vysokých teplot. Teplota v peci dosahovala až 800°C. Při těchto teplotách potom shořely všechny nežádoucí nečistoty a odpařila se zbytková voda. Toto žíhání, které se nazývá kalcinace, se ale pravděpodobně v Radimi neprováděla. Surový flus, který se v Radimi přímo nespotřeboval, vrchnost musela povinně odevzdávat do skláren, později do draslovek k dalšímu zpracování.
Flusárna už dnes nestojí, ale máme ji zachovanou na několika fotografiích. Jednu z nejstarších najdete v záhlaví tohoto článku. Až půjdete na procházku, u mostu se můžete podívat k řece, kde před dvěma sty stály sudy ve kterých se louhoval popel a kotle, ve kterých se vařil potaš, tedy flus.
