Pouť

Jun 19, 2021 | Čtení přes týden

Na konci června, poslední neděli v měsíci, se v Radimi každoročně slaví pouť. Většina si pod poutí představí kolotoče, houpačky a další atrakce určené především pro děti, střelnice a stánky se všemožným zbožím, hlasitou hudbu a světelné blikající efekty. Snad každý si už někdy přinesl domů aspoň jedno perníkové srdce nebo vystřelenou papírovou růži. Někde při pouti pořádají i večerní zábavy a další doprovodné kulturní a společenské akce. Nejinak tomu bývalo a v určité míře stále je i u nás v Radimi. Původní rozměr poutí je ovšem jiný, především duchovní a je škoda, že nám dnes tak trochu uniká.  

Pouť je cesta, jejímž cílem je navštívení nábožensky významného místa. Dříve lidé pořádali poutě pro vytržení ze svého všedního stereotypu. Často to pro ně byla jediná příležitost podívat se trochu do světa, který v tu dobu byl velmi ohraničen pouze nejbližším okolím místa, kde žili a pracovali. Díky odříkání a putování na svatá místa měli možnost se více přiblížit k Bohu a udělat si svoji duševní očistu. Zajímavé je, že v poslední době dochází aspoň k částečnému oživení tohoto původního poutního významu. Mnoho lidí opět začíná hledat způsob, jak alespoň na chvíli vystoupit z každodenních povinností a starostí a najít si čas pro svoji duševní hygienu.

Pro úplné pochopení je dobré si vyjasnit jaký je rozdíl mezi obecní poutí a místním posvícením. Někdy se tyto dvě události zaměňují. Obojí se váže k místnímu kostelu. Zatímco pouť je něco jako svátek, vztahující se ke svatému patronovi, kterému je kostel zasvěcen, posvícení jsou takové místní narozeniny, které připomínají, kdy k samotnému vysvěcení došlo. U nás v Radimi je situace o trošku komplikovanější, protože historicky ctěné termíny poutě a posvícení s těmito pravidly tak úplně nesouhlasí. Předně naše radimská kaple je zasvěcena Nejsvětějšímu Vykupiteli. Ovšem ten v církevním kalendáři jako svátek uveden není. Navíc kaple se vysvětila 22. června 1893, ale naše posvícení se drží až na konci září. V obecní kronice žádné jednoznačné vysvětlení těchto dvou rozporů nenajdeme. Snad až na jeden důležitý fakt a to, že se radimská pouť držela na konci června ještě před postavením a vysvěcením radimské kaple na návsi. Tato skutečnost nutně vede k závěru, že termín radimské pouti se nevztahuje ke kapli postavené na návsi v roce 1893, ale má mnohem starší kořeny, které sahají pravděpodobně až k původní zámecké kapli, které byla zasvěcena svatému Janu Křtiteli. Svatý Jan Křitel se narodil právě na konci června, přesně 24. Zdá se tedy, že na tohoto patrona naše radimská pouť ve skutečnosti odkazuje. Ohledně rozporu v termínu konání posvícení je vysvětlení daleko prostší. Po vysvěcení nově postavené kaple v červnu 1893 by oba obecní svátky časově splynuly v jeden. Proto se místní hospodští domluvili a posvícení si prostě přesunuli až na konec září – pro ně do lepšího, výhodnějšího termínu.

Z obecních zápisů můžeme také vyčíst, jak se pouť v Radimi dříve slavila. Nejprve v tom světské pojetí. Atrakce do Radimi jezdívaly už za první republiky. Místem konání byla většinou náves, tedy prostor před školou a kolem kaple. Hlavní atrakcí bývávaly hlavně houpačky a kolotoč. V té době nebyla v Radimi ještě zavedena elektřina, a proto kolotoč roztáčeli 4 starší chlapci, kteří se pak za odměnu mohli svézt bez placení. Nechyběla ani střelnice. Střílelo se na mechanické figurky, které po přesném zásahu předvedly nějaký pohyb. Velmi oblíbený byl plechový bubeník, který při zasažení terče zabubnoval. Ani o hudbu nebyla nouze. Většinu muziky obstarávaly tzv. hrací skříně neboli orchestriony. Nechyběl ani flašinet a harmonika. Večer se pořádala v hostinci u Zeleného stromu tancovačka s živou hudbou. Později, především po druhé světové válce, se o pouti často hrálo divadlo, organizovaly se výstavy místních spolků i návštěvy zajímavých osobností. Určitě bych zmínil návštěvu Johna Skinner Wilsona v roce 1947, tehdejšího ředitele světové skautské kanceláře a řídícího plukovníka zvláštních operací britské armády.

Radimáci se aktivně účastnili ale i svatého procesí, například pouti do Staré Boleslavi. Zachoval se nám podrobný popis cesty z roku 1925. Procesí tvořili farníci z Radimi, Dobřichova, Cerhýnek a Cerhenic. Společně, v doprovodu šesti koňských spřežení, která sloužila především hudebníkům jako úkryt před deštěm a místo odpočinku, se v červnovou sobotu ráno vydali svátečně oblečeni věřící na pouť po tatecké silnici. Přes Tatce, Poříčany a Mochov došli až k Čelákovicím. Před Čelákovicemi se procesí urovnalo do svátečního průvodu. Soška panny Marie nesena na nosítkách čtyřmi poutníky byla převlečena do svátečního roucha, za ní kráčel pan farář, nad kterým byl držen baldachýn, pana faráře následovaly církevní praporce, potom kráčely družičky, mládenci, hudba a průvod uzavírali ostatní věřící. Takto procesí s předříkáváním Boha chválení prošlo celým městem. Za Čelákovicemi se průvod opět odstrojil a pokračoval až do Staré Boleslavi, kde se opět zformoval a za hlasitého vyzvánění zvonů byl slavnostně uvítán. Po krátkém odpočinku a občerstvení, celé procesí navštívilo místní kostely k modlitbě, především pak kostel svatováclavský. Večer odešli muzikanti vyhrávat do hostince, většina poutníků ale ulehla ve vozech nebo na půdách k odpočinku. Nedělní ráno bylo věnováno nákupu svatých obrázků a voskových figurek, které před odchodem dostaly požehnání. Potom se procesí vydalo stejnou cestou zpět do Radimi, kde bylo k večeru již netrpělivě očekáváno. Podle zápisu většina poutníků zvládla celou cestu tam i zpět projít pešky, bez odpočinku na voze. Pro představu uvádím, že celá tato pouť měří cca 90 km.

Historie je zajímavá studnice poznání, ale tvoření současnosti a plánování budoucnosti je snad ještě zajímavější, a tak pokud budete slavit radimskou pouť, zkuste se inspirovat a třeba se nám společně podaří radimské pouti vrátit vedle blikajících atrakcí a stánků pro děti i trochu toho kulturního, společenského a duchovního významu. Však i obyčejná procházka k některému z krásných kostelů v našem okolí může být pro mnohé hlubokým zážitkem. Třeba se najde i pár odvážlivců, kteří dokážou navázat a zopakovat poutní cestu z června roku 1925. Každopádně patron – svatý Jan Křtitel by určitě neměl v Radimi upadnout v zapomnění.

DALŠÍ ČLÁNKY

Stalo se před 665 lety

Historie je natolik rozmanitá, že je obtížné vyzdvihnout jeden „nejvýznamnější“ moment. Přesto se většinou významné události úspěšně drží v obecném povědomí po mnoho generací. Občas se však může stát, že nějaká opravdu významná událost postupem času upadne...

Sousedi v akci

Na konci roku 2019 jsme si přáli lepší rok 2020, bohužel nepřišel. V prosinci roku 2020 jsme si přáli lepší rok 2021, ani toto přání se nám nesplnilo, ale v posledních měsících jsme aspoň uvěřili, že lepší po-pandemické lepší časy by mohl přinést ten s dvojkami,...

Bedřich nebo Slavibor

Tímto článkem se vracím k samému začátku Radimáčku, kdy jsem se díky předpokládanému výročí obce v roce 2020, věnoval otázce, jak stará je naše Radim. Co se zpočátku zdálo jako jednoduchý úkol, skončilo překvapivým zjištěním, které jsem detailně rozebral v první...

Zlaté prasátko

Čas je neúprosný, ale spravedlivý dirigent našeho bytí, poctivě odpočítal další rok a na jeho konci nám servíruje nejkrásnější svátky, Vánoce. O významu Vánoc, jako o druhém nejdůležitějším křesťanském svátku připomínajícím narození Ježíše Krista, je známo mnoho, ale...

Letadla nad Radimí

Tento příspěvek je určen pro milovníky letectví, především pro obdivovatelé jeho průkopníků. V naší obci by se asi dnes již těžko hledal soused, který ještě neviděl letadlo. I dnes, v době, kdy cestovní ruch dramaticky zabrzdila přítomná pandemie, se stačí...

Baba Jaga na Radimi

Baba Jaga, také někdy nazývaná Ježibaba, je mýtická postava slovanského folklóru. Většinou je zobrazovaná jako zlovolná, ošklivá stařena, škodící svému okolí. Čisté ztělesnění zla a závisti, obývající špatně přístupnou chaloupku na kuří nožce. Chaloupku na kuří nožce...

Nejvyšší stavba v republice a počasí

Počasí je vděčné téma k diskuzi, protože je zásadní a neoddělitelnou součástí našeho života. Přímo ovlivňuje náš aktuální komfort, stejně tak jako rozhoduje o úrodě či neúrodě a o kvalitě dané lokality pro život. Nejinak je tomu u nás v Radimi. Většinou...

Pivovarnictví

Pokud se půjdete v těchto dnech pozdního léta projít do okolí radimského háje, určitě narazíte na keř, jehož plody výrazně připomínají svým vzhledem chmelové šišky. Ve skutečnosti se jedná o tzv. divoký nešlechtěný chmel otáčivý, žijící připomínka naší bohaté a...

Stále ve hře!

Nejrozšířenější kolektivní sport v Radimi je a vždy byla kopaná. Místní fotbalový klub Viktoria Radim, po vynucené pauze opět ožil aktivní činností a to napříč všemi věkovými kategoriemi. Přes omezení kvůli probíhající rekonstrukci sportovního areálu obnovily...

Pouť

Na konci června, poslední neděli v měsíci, se v Radimi každoročně slaví pouť. Většina si pod poutí představí kolotoče, houpačky a další atrakce určené především pro děti, střelnice a stánky se všemožným zbožím, hlasitou hudbu a světelné blikající efekty....