Nejvyšší stavba v republice a počasí

Oct 5, 2021 | Čtení přes týden

Počasí je vděčné téma k diskuzi, protože je zásadní a neoddělitelnou součástí našeho života. Přímo ovlivňuje náš aktuální komfort, stejně tak jako rozhoduje o úrodě či neúrodě a o kvalitě dané lokality pro život. Nejinak je tomu u nás v Radimi. Většinou počasí vnímáme v dlouhodobých průměrných souhrnech daného ročního období. Pokud však nastane krátkodobý neobvyklý výkyv, zaznamenáme ho. Asi každý si vybaví nějaký extrémní projev počasí u nás. Ať to byla tuhá nebo naopak teplá zima, dlouhotrvající sucho nebo vydatný déšť, ničivý vítr, nebo vysoká sněhová pokrývka. Speciální pozornost pak mají lokální pohromy, jako bylo krupobití v roce 1986 nebo povodně v roce 2013.

Pro dnešní příspěvek jsem sáhnul po jednom ne zcela logickém spojení – počasí v Radimi v souvislosti s nejvyšší stavbou v České republice. Kdo neví, o kterou stavbu se jedná, ať pohlédne západním směrem. Na horizontu vykukují dva stožáry vysílače Liblice B, často také označované jako českobrodské vysílačky. Jedná se o unikátní a ojedinělé technické řešení s neméně zajímavou historií.  

Vysílač stojí 9 km od Radimi směrem na západ, hned u hlavní silnice č. 12. mezi Kolínem a Prahou.  Jedná se už o třetí generaci. Lokalita Liblic byla vytipována pro stavbu radiotelegrafického vysílače krátce po založení Československa v roce 1918 armádou. Ta plánovala pro svoje potřeby vybudovat anténu, která by byla schopna pokrýt celé území vzniklého státu. Katastr obce Liblice se ukázal jako nejvhodnější svojí polohou, blízkostí Prahy a také dostatečným blízkým zdrojem elektřiny. Původní plány sice hovořily i o vlastní elektrárně, nicméně nakonec postačila blízkost dodávek z elektráren v Kolíně, Nymburku a Poděbradech. S realizací se započalo ale až o 10 let později pro potřeby Ministerstva pošt a telegrafů. Během dvou let se postavily v rozestupu 250 metrů dvě ocelové věže vysoké 150 metrů, mezi které se napnulo lano svedené v polovině do vysílací místnosti postavené mezi stožáry. Vysílač byl kabelem připojen na pražské rádiostudio. Slavnostně zahájil vysílání na státní svátek 28. 10. 1931 na frekvenci 617 kHz, kde začal vysílat program Radiojournalu. S výkonem 120 kW byl na svou dobu nejsilnějším vysílačem v Evropě. Věže vysílače A vydržely na svém místě až do odstřelu dne 11. 8. 2004. Právě z tohoto vysílače bylo poprvé vysíláno zvukové znamení času v tónu komorního A. Ještě před druhou světovou válkou se začal prosazovat nový typ průnikových antén. V roce 1936 se pod vedením americké firmy Blaw Knox postavil nedaleko silnice č. 12 další anténní stožár ve tvaru štíhlého kosočtverce, který byl vysoký 280 m s dolaďovací vysouvací tyčí dlouho 33 metrů.  Ukotven byl 8 napínacími lany. Zajišťoval středovlnné šíření rozhlasové stanice Praha. Během války byl navíc využíván i k rušení zahraničního vysílání. Po válce pak dlouhou dobu rušil signál západoněmecké stanice Deutsche Welle. Vysílač přestal sloužit až v roce 1972, kdy byla jeho anténa odstřelena a na jejím místě byl postaven vysílač Liblice B. Vysílač B  tvoří dvě trojhranné štíhlé věže, po jejichž délce jsou natažena vyzařovací lana. Věže jsou od sebe vzdálené 120 metrů a každá je ukotvena 15 lany. Jejich úctyhodná výška 355 m z nich dělá nejvyšší stavby v České republice. Vysílač šíří stanici Českého Rozhlasu 2 Praha na středovlnném kmitočtu 639 kHz. Svým výkonem hravě pokrývá celou Evropu, a to i přesto že z původního plného výkonu 1,5 MW došlo v roce 2012, díky optimalizaci, ke snížení na „pouhých“ 750 kW. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsem dokázal při cestách ve středním Švédsku českobrodské vysílače i na takovou vzdálenost naladit.

Po dokončení vysílače B a jeho spouštění na plný výkon se objevila otázka, zda může mít tato stavba nějaký dopad na počasí u nás v Radimi. Přeci jenom se jedná o vysokou anténu trvale vyzařující značnou energii. Zatím jsem nedohledal ve veřejných zdrojích žádné odborné posouzení vlivu na životní prostředí, i když věřím, že nějaké bylo při realizaci zpracováno. Nicméně pamatuji na poměrně rozšířený názor, že vysílač odpuzuje vodu v atmosféře a proto je Radim v jeho srážkovém stínu. Ono se není co divit, často se dá pozorovat, že především letní bouřky a přeháňky se Radimi jakoby obloukem vyhýbají. Nejednou jsem se vracel v dešti autem, abych se při přiblížení k obci ocitnul z ničeho nic na úplně suché silnici. Když Český hydrometeorologický ústav vydává varování před vydatným deštěm, v Radimi jsme rádi, když „aspoň zaprší“, tedy vyjma června 2013, kdy došlo díky anomálii v severním proudění k extrémní kumulaci srážek v povodí naší Výrovky a následné povodni. Pokud nevěříte v radimský srážkový stín, potom se stačí podívat na srážkovou mapu ČHMI. Mapa dlouhodobého sledování nám ukazuje, že Radim a její blízké okolí opravdu tvoří malý ostrůvek na jižní straně polabské nížiny, který v souhrnu ročních srážek patří k nejsušším v České republice. Teď už si do mapy můžete dokreslit polohu vysílače a udělat si svůj vlastní závěr.

Chápu, že teď jsem tímto trochu manipulativním výkladem mohl zvýšit krevní tlak odborníkům fyziky. Kde nejsou dostupné jednoznačné odpovědi, je nutné hledat dál. Ani já osobně jsem se nespokojil s tímto zjištěním a snažil jsem se dozvědět, proč v Radimi často neprší, přestože v okolí intenzivně bouří. Pátral jsem v různých zdrojích, až jsem se dostal k zajímavému zápisu.

„Radim se rozkládá na severním svahu návrší zvaného Na skále, spadající do nížiny polabské. Přírodních pohrom, krupobití, bouří a povodní byla obec i okolí vždy uchráněno. Přičítá se to i v dnešní době tomu, že mraky se o vrch „Na skále“ tříští, a že mraky jdoucí tímto směrem přitahují z jedné strany lesy černokostelecké a z druhé zase Labe jdoucí nížinou. Za doby dešťů často vidíme, že nad Labem, u Nymburka, Poděbrad, jako rovněž nad lesy kosteleckými mraky stojí a stále prší. Z bouřek ženoucích se přes naší obec mnoho toho nezbývá.“

Tento historický zápis pochází z roku 1925, tedy ještě před stavbou vysílače A. Vysvětlení srážkového stínu je tedy spíše v lokálních zeměpisných podmínkách. Protože u nás převažuje jihozápadní proudění vzduchu, především letní srážky jsou zadrženy Lipanskou horou, před kterou se oblačnost často rozdělí a dále pokračuje nad Kostelec a sleduje údolí Šembery, nebo zamíří přes Kouřim ke Kolínu.

V dnešní době je možné, díky meteoradarům, sledovat vývoj počasí živě. Když budete mít chuť, zkuste se někdy podívat, odkud a kam postupuje v našem mikroregionu oblačnost, třeba se Vám podaří více porozumět lokálním přírodním jevům.

DALŠÍ ČLÁNKY

Nad starými fotografiemi

Tento příspěvek navazuje na již na publikované články o historii v naší obci. Více než čtení, to ale dnes bude o unikátních starých fotografiích, které si mi podařilo dohledat. Hned první fotografie v záhlaví je zajímavá tím, že i přes špatnou kvalitu...

Stalo se před 665 lety

Historie je natolik rozmanitá, že je obtížné vyzdvihnout jeden „nejvýznamnější“ moment. Přesto se většinou významné události úspěšně drží v obecném povědomí po mnoho generací. Občas se však může stát, že nějaká opravdu významná událost postupem času upadne...

Sousedi v akci

Na konci roku 2019 jsme si přáli lepší rok 2020, bohužel nepřišel. V prosinci roku 2020 jsme si přáli lepší rok 2021, ani toto přání se nám nesplnilo, ale v posledních měsících jsme aspoň uvěřili, že lepší po-pandemické lepší časy by mohl přinést ten s dvojkami,...

Bedřich nebo Slavibor

Tímto článkem se vracím k samému začátku Radimáčku, kdy jsem se díky předpokládanému výročí obce v roce 2020, věnoval otázce, jak stará je naše Radim. Co se zpočátku zdálo jako jednoduchý úkol, skončilo překvapivým zjištěním, které jsem detailně rozebral v první...

Zlaté prasátko

Čas je neúprosný, ale spravedlivý dirigent našeho bytí, poctivě odpočítal další rok a na jeho konci nám servíruje nejkrásnější svátky, Vánoce. O významu Vánoc, jako o druhém nejdůležitějším křesťanském svátku připomínajícím narození Ježíše Krista, je známo mnoho, ale...

Letadla nad Radimí

Tento příspěvek je určen pro milovníky letectví, především pro obdivovatelé jeho průkopníků. V naší obci by se asi dnes již těžko hledal soused, který ještě neviděl letadlo. I dnes, v době, kdy cestovní ruch dramaticky zabrzdila přítomná pandemie, se stačí...

Baba Jaga na Radimi

Baba Jaga, také někdy nazývaná Ježibaba, je mýtická postava slovanského folklóru. Většinou je zobrazovaná jako zlovolná, ošklivá stařena, škodící svému okolí. Čisté ztělesnění zla a závisti, obývající špatně přístupnou chaloupku na kuří nožce. Chaloupku na kuří nožce...

Nejvyšší stavba v republice a počasí

Počasí je vděčné téma k diskuzi, protože je zásadní a neoddělitelnou součástí našeho života. Přímo ovlivňuje náš aktuální komfort, stejně tak jako rozhoduje o úrodě či neúrodě a o kvalitě dané lokality pro život. Nejinak je tomu u nás v Radimi. Většinou...

Pivovarnictví

Pokud se půjdete v těchto dnech pozdního léta projít do okolí radimského háje, určitě narazíte na keř, jehož plody výrazně připomínají svým vzhledem chmelové šišky. Ve skutečnosti se jedná o tzv. divoký nešlechtěný chmel otáčivý, žijící připomínka naší bohaté a...

Stále ve hře!

Nejrozšířenější kolektivní sport v Radimi je a vždy byla kopaná. Místní fotbalový klub Viktoria Radim, po vynucené pauze opět ožil aktivní činností a to napříč všemi věkovými kategoriemi. Přes omezení kvůli probíhající rekonstrukci sportovního areálu obnovily...